Výměna města za vesnici

Bude to více než rok, co jsem se odmlčel. Nebyl to můj záměr, ale vesmír to zařídil jinak. Procházel jsem vlastní proměnou, hledal jsem řešení na otázky mých traumat z dětství, ke kterým jsem se nemohl sám dostat. Když nelze odstoupit od vlastních prožitků, je potřeba najít někoho, kdo vám s tím pomůže.

Po 9 letech v bytě 2 +1 s klienty a dětmi na domácím vzdělávání jsme se rozhodli přestěhovat. Po 4 letech manifestovaní našeho optimálního bydlení, nám bylo sděleno, že je třeba udělat mezi krok a udělat změnu. Tato změna nám umožní, posunout se v životě dál. A posunout se blíže k našemu optimálnímu bydlení.

Překonávali jsme překážky jako každý, když se má nastěhovat do nového prostoru. Připravili jsme si prostor na přestěhování a zjistili jsme, že to jak to máme nastavené my v sobě, tak to nemají ostatní lidé. Setkali jsme se s problémem, kdy mít okolo sebe pořádek a mít uklizeno ve sklepě není každého výsada. Tím, že jsme se nastěhovali do domu, se sousedy nad námi, jsme byli konfrontováni s jiným způsobem fungování.  Naše způsoby žití jsou diametrálně odlišné, ne-li neslučitelné :-).

Věděli jsme, ale že to, co se nám děje, je zkouška.  Šli jsme tady s tím, že to nebude jednoduché, ale je to nutné, pro náš rozvoj. Moje první zkouška byla postavit se sám za sebe a nastavit pravidla společného bydlení.  Další zkouška byla, zda se budu schopen postarat o dům a zahradu, s tím, že to není moje, a přesto to dělat s láskou a radostí.

Díky našemu fungování nás prostor a dům přijal, nebylo to ale hned. Cítili jsme se tady z počátku tak, že jsme udělali špatné rozhodnutí, a že se tady necítíme doma. Jednou večer jsme hledali příčinu našich pocitů, kdy jsme přišli na to, že jsme stále spojeni a napojeni na naše původní bydliště Ostravu Porubu, kde jsme dělali všechny energetické práce. Po napojení se do naší původní energetické sítě, všechny pocity marnosti a špatného rozhodnutí do druhého dne zmizely.

Našim přestěhováním se přirozeně odpojili lidé, kteří úlohu v našem životě ukončili, tento proces byl velice příjemný, protože se otevřely nové možnosti. Každá změna v životě nám něco vezme a něco nového dá. Pokud pustíme to staré, může přijít to nové rychleji.

Mě osobně se začaly otevírat nové vhledy, nové zkušenosti a má energetická práce se rychleji začala zhmotňovat.

Naše první rodinné konstelace v novém prostoru, byly úchvatné.

Všichni zúčastnění byli tak intenzivně vtaženi do procesu, jako ještě nikdy. Jsem velmi rád a vděčny, že jsme podstoupili toto přestěhování.

Když jsem se zeptal, proč máme v našem prostoru tyto sousedy, bylo mi sděleno, že tam kde je velké světlo musí být i velká tma, aby zůstala rovnováha.

Již od mého dětství,  mám v sobě něco kozla, který se umí projevit, když je zatlačen do kouta. Dokáže zařvat a uhájit si svůj prostor. A právě proto jsem tady na tomto místě, abych kozla pustil ven a dal mu možnost projevu.

Protože jsem jej jako dítě musel mít často zavřeného a nesměl jsem jej vypustit, tady si to dovolím a jsem za to rád.  Na původním místě bydliště, bych neměl tu možnost si pořádně zařvat a vyřešit problém po svém. Tady ale musím, je to moje cesta osvobodit se ze vzorců rodu.

Mým dcerám jsem umožnil užívat si na zahradě,  adoptovali jsme kocoura od původních majitelů a aby mu nebylo smutno pořídili mu kamarádku.  Sedíme na terase, občas plejeme, sbíráme ovoce, hrabeme listí a je nám tu dobře. Lidé okolo nás jsou velice milí, je poznat rozdíl bydlení ve městě a na vesnici. Bydlíme přímo u lesa, vidíme z oken stromy a jsem vděčný za tuhle možnost bydlení.